Překlad 2004–2019 Ján Buša, 2001 Janka Chlebíková, 2003–2019 Petr Sojka a 2003 Petra Sojková je šířen pod GNU FDL licencí.
Permission is granted to copy, distribute and/or modify this document under the terms of the GNU Free Documentation License, Version 1.2 or any later version published by the Free Software Foundation; with no Invariant Sections, no Front-Cover Texts, and no Back-Cover Texts.
Tento dokument popisuje základní vlastnosti distribuce TE X Live 2019, což je instalace TE Xu a příbuzných programů pro GNU/Linux a další unixové systémy, Mac OS X a (32bitové) systémy Windows.
TE X Live můžete získat stažením z internetu nebo na TE X-kolekce DVD. Některé skupiny uživatelů TE Xu distribuují DVD svým členům. Obsah DVD je stručně popsán v oddíle 2.1. TE X Live a TE X-kolekce spolu jsou výsledkem společného úsilí skupin uživatelů TE Xu. Tento dokument popisuje převážně samotný TE X Live.
TE X Live obsahuje .exe soubory pro TE X, LaTeX2e, ConTE Xt, Metafont, MetaPost, BibTeX a mnoho dalších programů včetně obsáhlého seznamu maker, fontů a dokumentace spolu s podporou sazby v mnoha různých světových jazycích.
Krátký seznam hlavních změn v této verzi TE X Live najdete na konci tohoto dokumentu, v oddílu 9 na straně 79.
TE X Live obsahuje binárky pro mnohé unixové platformy včetně GNU/Linux, Mac OS X a Cygwin. Obsažené zdrojové texty mohou být zkompilovány pro platformy, pro které neposkytujeme binárky.
Co se týče Windows: podporovány jsou Windows 7 a pozdější verze. Windows Vista a 2000 ještě bude pravděpodobně z větší části fungovat, ale TE X Live se dokonce nenainstaluje pod Windows XP a dřívějšími. Pro Windows nejsou k dispozici zvláštní 64bitové .exe soubory, ale 32bitové binárky by měly běžet na 64bitových systémech.
Alternativní řešení pro Windows a Mac OS X najdete v oddíle 2.1.
TE X Live můžete nainstalovat buď z DVD nebo z internetu (http://tug.org/texlive/acquire.html). Samotný síťový instalační program je malý a vše požadované stáhne z internetu.
Instalační program na DVD vám umožní instalaci na lokálním disku. TE X Live nemůžete spustit přímo z DVD (nebo z jeho .iso obrazu), avšak můžete připravit spustitelnou instalaci, například na klíči USB (viz oddíl 4.2). Instalace je popsána v následujících sekcích (na stránce 12), zde jen souhrn:
Pokud je nám známo, hlavní programy TE Xu jsou (a vždy byly) extrémně robustní. Nicméně programy dodané v rámci TE X Live nemusí dosahovat stejné úrovně, navzdory nejlepšímu úsilí všech. Jako vždy při použití programů pro nedůvěryhodný vstup musíte být opatrní; pro zvýšení bezpečnosti použijte nový podadresář nebo ,chroot‘.
Tato potřeba opatrnosti je zvláště naléhavá pro Windows, protože Windows obvykle najdou programy v aktuálním adresáři před jinými, bez ohledu na cestu vyhledávaní. To otevírá široké varianty možných útoků. Zavřeli jsme mnoho děr, ale nepochybně některé zůstaly, obzvláště pro programy pocházející odjinud. Proto doporučujeme zkontrolovat podezřelé programy v aktuálním adresáři, zvláště ty spustitelné (binárky nebo skripty). Běžně by neměly být přítomny a rozhodně nemohou být normálně vytvořeny při zpracování dokumentů.
TE X (a jeho doprovodné programy) jsou schopny při běhu zapisovat do souborů. Tato schopnost může rovněž být zneužita mnohými způsoby. Zpracování neznámých dokumentů v novém podadresáři je nejbezpečnější tip.
TE Xovská komunita je aktivní, vstřícná a většina seriózních otázek je obvykle zodpovězena. Podpora je neformální, je prováděna příležitostnými uživateli a dobrovolníky, a proto je důležité, abyste odpověď na svůj dotaz hledali nejdříve sami než ho vznesete na fóru. Pokud toužíte po garantované komerční podpoře, můžete na TE X Live zapomenout a zakoupit si komerční distribuci od prodejců na http://tug.org/interest.html#vendors.
Níže je uveden seznam informačních zdrojů, přibližně v pořadí, ve kterém ho doporučujeme k použití:
Druhou stranou mince je odpovídání na dotazy těch, kdo kladou otázky. Všechnu výše uvedené zdroje jsou otevřeny pro kohokoliv. Přihlaste se, naslouchejte a začněte odpovídat tam, kde můžete.
Tento oddíl popisuje obsah TE X Live a TE X-kolekce, jejíž je částí.
DVD TE X-kolekce zahrnuje následující:
CTAN, protext a texmf-extra nemají stejné podmínky pro kopírování jako TE X Live, proto buďte pozorní při šíření nebo modifikaci.
Zde uvádíme stručný seznam a popis kořenových adresářů instalace TE X Live.
Binárky systému TE X, s podadresáři dle platforem.
Stručný přehled a užitečné odkazy na TE X Live, v různých jazycích, ve formátu HTML a textovém.
Zdrojové kódy všech programů, včetně základní distribuce TE Xu založené na Web2C.
Hlavní strom, viz TEXMFDIST níže.
Skripty, programy a údaje pro správu instalace a přídavnou podporu pro Windows.
V kořenovém adresáři distribuce jsou navíc instalační dávky a soubory README (v různých jazycích).
Co se týče dokumentace, užitečné mohou být obsáhlé odkazy v kořenovém souboru doc.html. Dokumentace téměř všeho (balíků, formátů, manuálů, man-stránek, info-souborů) je v texmf-dist/doc. K vyhledání dokumentace na libovolném místě můžete použít programy texdoc.
Samotná tato příručka TE X Live je k dispozici v několika jazycích v adresáři texmf-dist/doc/texlive:
Tento oddíl uvádí seznam předdefinovaných proměnných určujících texmf stromy používané systémem, a jejich zamýšlený účel ve standardním uspořádání systému TE X Live. Povel tlmgr conf ukáže hodnoty těchto proměnných. Můžete tak jednoduše zjistit zda a jak tyto hodnoty odpovídají nastavení jednotlivých adresářů ve vaší instalaci.
Všechny stromy, včetně osobních, musí dodržovat strukturu adresářů TE X Directory Structure (TDS, http://tug.org/tds), s jejími nesčetnými podadresáři, jinak soubory nebudou k nalezení. Podrobněji je to popsáno v oddíle 3.4.6 (na straně 42). Pořadí zde je opačné vůči pořadí ve kterém se stromy prohledávají, tj. pozdější stromy v seznamu přepíšou předcházející.
Strom obsahující téměř všechny soubory původní distribuce — konfigurační soubory, pomocné skripty, balíky maker, fonty atd. Hlavní výjimku tvoří binárky závislé na platformách, které jsou uloženy v sourozeneckém adresáři bin/ .
Strom (uživateli v instalaci sdílený) používaný programy texconfig-sys, updmap-sys, fmtutil-sys a také tlmgr, na (cache) uložení runtime údajů, jako jsou soubory formátů a generované .map soubory.
Strom (uživateli v instalaci sdílený) používaný nástroji texconfig-sys, updmap-sys a fmtutil-sys na uložení modifikovaných konfiguračních údajů.
Strom, který mohou použít administrátoři na instalaci doplňkových nebo upravených maker, fontů atd. pro celý systém.
Strom, který mohou použít uživatelé na svoje osobní doplňková nebo upravená makra, fonty atd. Rozšíření této proměnné se dynamicky nastaví pro každého uživatele na jeho vlastní osobní adresář.
Strom (soukromý) používaný programy texconfig, updmap a fmtutil na (cache) uložení runtime údajů, jako jsou soubory formátů a generované .map soubory.
Strom (soukromý) používaný nástroji texconfig, updmap a fmtutil na uložení modifikovaných konfiguračních údajů.
Strom(y) používaný ConTE Xtextem MkIV a LuaLATE Xem na uložení (cache) runtime údajů; implicitně do TEXMFSYSVAR, nebo (pokud tento neumožňuje zápis) TEXMFVAR.
Standardní struktura je:
Předchozí vydání.
Aktuální vydání.
binárky systému GNU/Linux (32-bitové)
binárky systému Mac OS X
binárky systému GNU/Linux (64-bitové)
binárky systému Windows
TEXMFDIST a TEXMFMAIN
TEXMFSYSVAR, TEXMFCACHE
TEXMFSYSCONFIG
TEXMFLOCAL, zamýšlený k zachování od vydání k vydání.
Soukromě generované a konfigurační údaje předchozího vydání.
Soukromě generované a konfigurační údaje aktuálního vydání.
TEXMFVAR, TEXMFCACHE
TEXMFCONFIG
TEXMFHOME Osobní makra atd.
Samotný Knuthův původní TE X je zmrazený, kromě ojedinělých oprav chyb. Je v TE X Live přítomen jako program tex a tak to zůstane v dohledné budoucnosti. TE X Live obsahuje též několik rozšířených verzí TE Xu (známé také jako TE Xovské stroje):
Na TE X Live najdete několik často používaných programů:
podpora práce se seznamem literatury.
vytváření rejstříku. Pro češtinu a slovenštinu však potřebujete verzi programu s názvem csindex. Ta zatím není součástí distribuce, je potřeba instalovat zvlášť z https://www.ctan.org/pkg/csindex.
pro konverzi DVI do PostScript.
prohlížeč DVI pro systém X Window.
pro kopii a vkládání stránek do/z DVI souborů.
konvertor DVI do PDF, alternativní přístup vedle pdfTE Xu zmíněného výše.
programy pro práci s PostScriptem.
pomůcky pro PDF.
ConTE Xt a PDF procesor.
tex4ht: konvertor (LA )TE X do HTML (a XML a dalších formátů).
Pro začátek si obstarejte TE X Collection DVD nebo si stáhněte síťový instalační program TE X Live. Na http://tug.org/texlive/acquire.html najdete více informací a další způsoby získání softwaru.
Nezávisle na zdroji se spouští tentýž instalátor. Nejviditelnější rozdíl mezi oběma možnostmi je ten, že po skončení instalace z Internetu získáte balíky, které jsou v současné době k dispozici. To je v protikladu k DVD a ISO obrazům, které se mezi významnějšími vydáními neaktualizují.
Pokud potřebujete stahovat přes proxy server, použijte soubor ~/.wgetrc nebo proměnné prostředí s nastavením proxy pro Wget (http://www.gnu.org/software/wget/manual/html_node/Proxies.html), nebo ekvivalent za cokoli, stáhněte program, který používáte. Samozřejmě se to netýká instalace z DVD nebo z ISO obrazu.
Následující oddíly vysvětlují spuštění instalátoru podrobněji.
Dále > označuje výzvu (prompt shellu); vstup uživatele je zvýrazněn. Skript install-tl je skript v jazyce Perl. Nejjednodušší způsob jeho spuštění v unixovém systému je následující:
K instalaci v režimu GUI (obr. 4) budete potřebovat nainstalovaný Tcl/Tk. Pak můžete spustit:
Staré volby wizard a perltk/expert jsou stále ještě k dispozici. Vyžadují modul Perl::Tk zkompilovaný s podporou XFT, co obecně není problém v případě systému GNU/Linux, avšak často je v případě jiných systémů. Úplný seznam různých voleb získáte povelem:
O oprávněních Unixu: Vaše nastavení umask v čase instalace bude respektováno instalačním programem TE X Live. Proto když chcete, aby byla Vaše instalace použitelná i jinými uživateli než Vámi, ujistěte se, že jsou Vaše nastavení dostatečně tolerantní, například, umask 002. Další informace o nastavení umask hledejte v dokumentaci k Vašemu systému.
Zvláštní vysvětlivky pro Cygwin: Na rozdíl od jiných unixových systémů Cygwin implicitně neobsahuje všechny nezbytné programy, které instalátor TE X Live potřebuje. Viz sekci 3.1.4.
Jak již bylo zmíněno v sekci 2.1, pro Mac OS X je připravena samostatná distribuce, nazvaná MacTE X (http://tug.org/mactex). Doporučujeme použít původní instalační program MacTE Xu namísto instalátoru TE X Live pod Mac OS X, protože původní (nativní) instalátor provede několik nastavení specifických pro Mac, zejména umožňuje snadné přepínání mezi různými distribucemi TE Xu pro Mac OS X (MacTE X, Fink, MacPorts, …) používající takzvanou datovou strukturu TE XDist.
MacTE X je silně založen na TE X Live a hlavní TE Xovská stromová struktura a binárky jsou identické. Přidává několik dalších adresářů s dokumentací a aplikacemi specifickými pro Mac.
Jestliže používáte nerozbalený stažený .zip soubor nebo pokud se instalační program DVD nespustí automaticky, klikněte dvakrát na soubor install-tl-windows.bat.
Můžete také spustit instalační program z příkazového řádku. Dále > označuje prompt shellu; vstup uživatele je polotučný. Pokud jste v adresáři instalačního programu, jenom spusťte:
Můžete také zadat absolutní cestu, jako například:
Pro instalaci v textovém režimu použijte:
Pro úplný seznam různých voleb zadejte:
Před začátkem instalace použijte program Cygwinu setup.exe k instalaci programů perl a wget, pokud jste tak ještě neudělali. Doporučené jsou následující doplňkové balíky:
Obrázek 2 ukazuje základní obrazovku textového režimu pod Unixem. Pro Unix je textový instalační program nastaven implicitně.
Je to instalátor jenom s příkazovým řádkem; vůbec nemá kurzorovou podporu. Nemůžete se například pohybovat v zatrhávacích rámečcích nebo vstupních polích. Jenom něco napíšete (s rozlišováním velikosti písma) na příkazovém řádku a stlačíte klávesu Enter, poté se celá obrazovka přepíše s přizpůsobeným obsahem.
Rozhraní textového instalátoru je tak primitivní z prostého důvodu: je navržené tak, aby se dalo spustit na tolika platformách, jak je to jen možné, dokonce i s minimálním Perlem.
Implicitní grafický instalátor začíná jednoduše, pouze s několika volbami; viz obr. 3. Může být vyvolán pomocí
Režimy perltk/expert a wizard jsou ještě pořád k dispozici pro systémy s nainstalovaným Perl/Tk. Můžou být specifikované pomocí argumentů -gui=perltk resp. -gui=wizard.
Pod Windows je implicitně nastaveno spuštění nejjednoduššího instalačního způsobu, který můžeme doporučit, nazvaného „průvodce“ instalací. Nainstaluje všechno a nezadává skoro žádné otázky. Pokud si chcete veškeré nastavení upravit, musíte spustit některý z dalších instalátorů.
Pro jiné platformy může být tento režim vyvolán explicitně povelem
Instalátor je zamýšlený jako co nejvíce samovysvětlující. Nicméně nyní následuje několik poznámek o jednotlivých volbách a dílčích nabídkách:
Obrázek 5 ukazuje nabídku binárek textového režimu. Standardně budou nainstalovány jenom binárky vaší aktuální platformy. Z této nabídky si rovněž můžete vybrat instalaci binárek pro jiné platformy. Toto může být užitečné, pokud sdílíte TE Xovský strom v síti heterogenních strojů, nebo na systému s dvojitým zaváděcím procesem.
Obrázek 6 ukazuje nabídku schémat TE X Live; tady vybíráte „schéma“, což je souhrn kolekcí balíků. Předvolené schéma full nainstaluje vše, co je k dispozici. To doporučujeme, avšak můžete také zvolit schéma basic pro pouze plain a LATE X, small pro několik málo dalších programů (ekvivalentní s takzvanou instalací BasicTE X MacTE Xu), minimal pro účely testování, a schéma medium nebo teTeX pro získání něčeho mezi tím. K dispozici jsou také různá specializovaná schémata a schémata specifická pro některé země.
Svůj výběr schématu můžete upřesnit pomocí nabídky ,collections‘ (obrázek 7, ukázáno pro změnu v režimu GUI).
Kolekce jsou o jednu úroveň podrobnější než schémata – v podstatě je schéma tvořeno několika kolekcemi, kolekci tvoří jeden nebo více balíků, a balík (nejnižší úroveň seskupování v TE X Live) obsahuje vlastní soubory TE Xovských maker, soubory fontů atd.
Pokud chcete získat větší kontrolu, než jakou poskytuje nabídka kolekcí, po instalaci můžete použít program TE X Live Manager (tlmgr) (viz sekci 5); jeho použitím můžete řídit instalaci na úrovni balíků.
Standardní uspořádání je popsáno v sekci 2.3, na straně 8.
Standardní umístění instalačního adresáře je /usr/local/texlive/\thisyear pro Unix a %SystemDrive%\texlive\\thisyear pod Windows. Toto uspořádání umožňuje mít mnoho paralelních instalací TE X Live, jednu pro každé vydání (typicky podle roku, jako tady), a můžete mezi nimi přepínat pouhou změnou vyhledávací cesty.
Tento instalační adresář může být přepsán nastavením proměnné TEXDIR v instalátoru. Obrazovka GUI pro toto a další nastavení je ukázána na obrázku 4. Hlavní důvod pro změnu této předvolby je nedostatek diskového prostoru v této části (úplný TE X Live potřebuje několik gigabytů) nebo nedostatek práv na zápis pro standardní umístění. Nemusíte být zrovna rootem nebo administrátorem, když instalujete TE X Live, ale potřebujete oprávnění na zápis do cílového adresáře.
Instalační adresáře mohou být také změněny nastavením různých proměnných prostředí před spuštěním instalátoru (pravděpodobně TEXLIVE_INSTALL_PREFIX nebo TEXLIVE_INSTALL_TEXDIR); viz dokumentaci z install-tl --help (dostupná online na http://tug.org/texlive/doc/install-tl.html) k získání úplného seznamu nebo dalších detailů.
Rozumnou alternativou je adresář uvnitř vašeho domovského adresáře, zvlášť když chcete být výhradním uživatelem. K naznačení domovského adresáře použijte ‘~’, jako například ‘~/texlive/\thisyear ’.
Doporučujeme do názvu začlenit rok, což umožní paralelní společné zachování různých vydání TE X Live vedle sebe. Můžete také chtít udržovat název nezávislý na verzi, například /usr/local/texlive-cur pomocí symbolického odkazu, který může být později přepsán po přezkoušení nového vydání.
Změna TEXDIR v instalačním programu vyvolá také změny TEXMFLOCAL, TEXMFSYSVAR a TEXMFSYSCONFIG.
TEXMFHOME je doporučené umístění osobních souborů maker nebo balíků. Předvolená hodnota je ~/texmf (~/Library/texmf na Macs). Na rozdíl od TEXDIR je nyní ~ uchována v nově vytvořených konfiguračních souborech, protože to užitečně odkazuje na domovský adresář kteréhokoliv uživatele TE Xu. Expanduje se na $HOME pod Unixem a %USERPROFILE% pod Windows. Zvláštní poznámka: TEXMFHOME, jako všechny stromy, musí být uspořádaný v souladu s TDS, jinak nemusí být soubory k nalezení.
TEXMFVAR je umístění pro uložení většiny průběžně generovaných dočasných dat specifických pro každého uživatele. TEXMFCACHE je název proměnné, která se používá pro tento účel LuaLATE Xem a ConTE Xtem MkIV (viz oddíl 3.4.5, na straně 42); její implicitní hodnota je TEXMFSYSVAR, nebo (pokud tato neumožňuje zápis) TEXMFVAR.
Obrázek 8 ukazuje nabídku voleb textového režimu. Další informace o každé volbě:
Volby pre Windows, zobrazené v grafickém instalátoru Perl/Tk pro znalce:
Když jsou všechna nastavení podle vašich preferencí, stačí napsat ,I‘ v textovém okně, nebo stisknout tlačítko ‘Install TeX Live’v GUI Perl/Tk a spustit instalační proces. Po dokončení přeskočte na sekci 3.4, kde se dozvíte, co se případně má udělat nakonec.
K zobrazení voleb příkazového řádku napište
Použijte GUI instalátor pokud je to možné. Toto si vyžaduje Tcl/Tk ve verzi 8.5 nebo vyšší. Toto je případ na Mac OS X a je distribuován s TE X Live pod Windows. Starší volby -gui=perltk a -gui=wizard jsou stále ještě k dispozici a vyžadují modul Perl/Tk (http://tug.org/texlive/distro.html#perltk) zkompilovaný s podporou XFT; pokud Tcl/Tk a Perl/Tk nejsou k dispozici, pokračuje instalace v textovém režimu.
Vynutí si použití instalátoru v textovém režimu.
Specifikuje jazyk instalačního rozhraní jako jeho standardní, obvykle dvoupísmený, kód. Instalátor se pokusí automaticky určit správný jazyk, ale když selže nebo když správný jazyk není k dispozici, použije angličtinu jako nouzové řešení. Pro získání seznamu všech podporovaných jazyků spusťte install-tl --help.
Instalace pro přenosné použití, například na klíč USB. Dá se zvolit rovněž v textovém instalátoru pomocí příkazu V a z instalátoru GUI. Viz oddíl 4.2.
Načtěte instalační profilový soubor a proveďte instalaci bez interakce s uživatelem. Instalační program vždy uloží soubor texlive.profile do podadresáře tlpkg vaší instalace. Tento soubor může být zadán jako argument například pro znovuvytvoření identické instalace na jiném systému. Nebo můžete použít uživatelský profil, který nejjednodušeji vytvoříte změnou hodnot vygenerovaného souboru, nebo odstartováním s prázdným souborem, který převezme všechny předvolby.
Určuje repozitář balíků, z kterého se má instalovat; viz následující oddíl.
(Dokumentováno pouze pro úplnost: nepoužívejte, pokud si nejste jisti tím, co děláte!) Pokud již máte rsync, svn nebo jinou kopii TE X Live (viz http://tug.org/texlive/acquire-mirror.html) tehdy tato volba použije ta data, která již máte stažena, a vykoná pouze nevyhnutelnou post-instalaci. Upozorňujeme, že soubor tlpkg/texlive.tlpdb může být přepsán; jeho uložení zůstává na vaší odpovědnosti. Také odstranění balíku se musí vykonat ručně. Tato volba nemůže být zapnuta pomocí rozhraní instalátoru.
Implicitní síťový repozitář balíků je zrcadlo CTAN zvolené automaticky použitím http://mirror.ctan.org.
Pokud ho chcete přepsat, může být hodnotou umístění adresa url s ftp:, http: nebo file:/ na začátku nebo jednoduchá cesta k adresáři. (Při zadání umístění http: nebo ftp: jsou koncové znaky ,/‘ a/nebo koncová složka ,/tlpkg‘ ignorovány.)
Kupříkladu můžete zvolit určité zrcadlo CTAN něčím jako: http://ctan.example.org/tex-archive/systems/texlive/tlnet/, s nahrazením ctan.example.org/tex-archive skutečným hostitelským jménem (hostname) a jeho konkrétní kořenovou cestou k CTAN (jako třeba ftp.cstug.cz/pub/CTAN). Seznam zrcadel CTAN je udržován na http://ctan.org/mirrors.
Pokud je zadaný argument lokální (buď cesta nebo file:/ url), jsou použity komprimované soubory v podadresáři archive cesty repozitáře (i kdyby byly rovněž k dispozici nekomprimované soubory).
Po instalaci mohou být požadovány některé další instalace.
Pokud se rozhodnete vytvořit symbolické odkazy v standardních adresářích (popsaných v oddíle 3.2.4), pak není nutná editace proměnných prostředí. Jinak v systémech Unix musí být adresář binárek pro vaši platformu přidán k prohledávaným cestám. (Ve Windows se o to postará instalátor.)
Každá podporovaná platforma má svůj vlastní podadresář pod TEXDIR/bin. Seznam podadresářů a odpovídajících platforem je na obrázku 5.
Nepovinně můžete rovněž přidat dokumentační manuálové stránky (man pages) a adresáře Info k jejich příslušejícím vyhledávacím cestám, pokud chcete, aby je našly systémové nástroje. Dokumentační stránky mohou být automaticky nalezeny po přidání do proměnné PATH.
Například pro Bourne-kompatibilní shell, jako je bash a používaný Intel x86 GNU/Linux se standardním nastavením adresářů, může být vhodné editovat soubor $HOME/.profile.
Pro csh nebo tcsh je editovaný soubor typicky $HOME/.cshrc a řádky k přidání mohou vypadat jako:
Pokud již máte nastavení někde ve vašich tečkou začínajících souborech, adresáře TE X Live by se s nimi měly přirozeně sloučit.
Volba, zda učinit tyto změny globálně, anebo pro uživatele právě přidaného do systému, je na vás. Mezi různými systémy existuje příliš mnoho variant, kde a jak se tato nastavení provádějí. Naše dvě rady jsou: 1) můžete vyhledat soubor /etc/manpath.config a pokud existuje, přidejte řádky jako
A za 2) vyhledejte soubor /etc/environment, který může definovat vyhledávací cestu a další standardní proměnné prostředí.
V každém (Unixovém) adresáři binárek vytváříme také symbolický odkaz na adresář texmf-dist/doc/man s názvem man. Některé programy man, jako například standardní Mac OS X man, ho automaticky najdou, což odstraňuje potřebu jakéhokoliv nastavování dokumentačních stránek.
Pokud jste instalovali TE X Live z DVD a později si přejete získat aktualizace z internetu, budete potřebovat spuštění tohoto povelu – poté, co jste aktualizovali vaši vyhledávací cestu (jako to bylo popsané v předcházejícím oddíle):
Toto řekne programu tlmgr, aby pro následující aktualizace použil nejbližší zrcadlo CTANu. To je implicitně nastaveno při instalaci z DVD pomocí volby popsané v sekci 3.2.4.
Pokud se vyskytnou problémy s automatickým výběrem zrcadla, můžete deklarovat konkrétní zrcadlo CTANu ze seznamu na stránce http://ctan.org/mirrors. Použijte přesnou cestu k podadresáři tlnet tohoto zrcadla, jak jsme uvedli výše.
XeTE X a LuaTE X mohou používat jakýkoli font instalovaný v systému, nejenom ty, které se nacházejí v TE Xovských stromech. Provádí to prostřednictvím podobných, ale ne identických metod.
Pod Windows jsou fonty dodané s TE X Live automaticky dostupné pro XeTE X. Na Mac OS X, na automatické hledání fontů dle jména jsou potřeba další kroky; prosím vizte web MacTE Xu (http://tug.org/mactex). Pro ostatní unixové systémy potřebujete dokonfigurovat systém dle následujícího postupu tak, aby byl XeTE X schopen najít fonty dodané s TE X Live prostřednictvím vyhledávání jmen fontů systémem.
Pro usnadnění, když se instaluje balík xetex (buď ve výchozí instalaci, nebo později), se vytváří potřebný konfigurační soubor TEXMFSYSVAR/fonts/conf/texlive-fontconfig.conf.
Pro nastavení fontů TE X Live pro použití v rámci celého systému (za předpokladu, že máte odpovídající oprávnění), postupujte následovně:
Pokud nemáte postačující práva k provedení výše popsaných kroků, nebo chcete-li učinit fonty TE X Live dosažitelné pro jediného uživatele, můžete učinit následující:
Pokud chcete uvidět jména všech systémových fontů, můžete spustit příkaz fc-list. Příkaz fc-list : family style file spacing (všechny argumenty jsou písmenkové řetězce) ukáže některou obecně zajímavou informaci.
,Starý‘ ConTE Xt (Mark II) a ,nový‘ ConTE Xt (Mark IV) by měly po instalaci TE X Live fungovat bez dalších zásahů a neměly by vyžadovat zvláštní pozornost, pokud budete k aktualizacím používat tlmgr.
Protože však ConTE Xt MkIV nepoužívá knihovnu kpathsea, určité nastavení bude požadováno vždy, když budete instalovat nové soubory ručně (bez použití tlmgr). Po ukončení takové instalace musí každý uživatel MkIV spustit:
pro obnovení diskové cache údajů ConTE Xtu. Výsledné soubory jsou uloženy do proměnné TEXMFCACHE, jejíž přednastavená hodnota v TE X Live je TEXMFSYSVAR;TEXMFVAR.
ConTE Xt MkIV bude číst ze všech cest uvedených v TEXMFCACHE a zapisovat do první zapisovatelné cesty. Při čtení v případě duplicitních údajů v paměti cache získá přednost poslední nalezený prvek.
Pro další informace viz http://wiki.contextgarden.net/Running_Mark_IV.
Toto je již implicitně zmíněno v sekci 2.3: adresář TEXMFLOCAL (standardně /usr/local/texlive/texmf-local nebo %SystemDrive%\texlive\texmf-local pod Windows) je určen pro rozsáhlé systémové lokální fonty a makra; adresář TEXMFHOME (standardně $HOME/texmf nebo %USERPROFILE%\texmf) je určen pro osobní fonty a makra. Pro oba stromy musí být soubory umístěny v patřičných podadresářích TDS (TE X Directory Structure); viz http://tug.org/tds nebo nahlédni do souboru texmf-dist/web2c/texmf.cnf. Například, LATE Xovský styl, třída nebo makrobalík by měl být umístěn v TEXMFLOCAL/tex/latex nebo TEXMFHOME/tex/latex, nebo v jejich podadresářích.
TEXMFLOCAL vyžaduje aktuální databázi jmen souborů, jinak nebudou soubory nalezeny. Můžete ji obnovit povelem mktexlsr nebo použít tlačítko ,Reinit file database‘ na konfigurační záložce programu TE X Live Manager v režimu GUI.
Standardně je každá z těchto proměnných definována jako samostatný adresář, jak je vidět. To však není nezbytně nutné. Pokud například potřebujete přepínat mezi dvěma verzemi velkých balíků, můžete udržovat více stromů pro vaše vlastní potřeby. Toho dosáhnete nastavením TEXMFHOME na seznam adresářů uvnitř složených závorek oddělených čárkami:
Další popis expanze závorek je v oddíle 7.1.5.
Toto je naneštěstí nepříjemné téma. Zapomeňte na něj, pokud se nechcete probírat v mnoha podrobnostech instalace TE Xu. Mnohé fonty již jsou v TE X Live, proto se nejdříve podívejte, jestli si to, co potřebujete, tam již není.
Možnou alternativou je použití XeTE Xu nebo LuaTE Xu (viz sekci 2.4), které vám umožní používat fonty operačního systému bez jakékoliv instalace v TE Xu.
Pokud to potřebujete udělat, vyvinuli jsme maximální úsilí k popsání postupu, viz http://tug.org/fonts/fontinstall.html.
Po nainstalování TE X Live přirozeně chcete systém otestovat, abyste mohli začít vytvářet nádherné dokumenty nebo fonty.
Jednou z věcí, kterou byste mohli ihned hledat, je nástroj na editaci souborů. TE X Live nainstaluje TE Xworks (http://tug.org/texworks) pro Windows (pouze) a MacTE X nainstaluje TeXShop (http://pages.uoregon.edu/koch/texshop. V jiných Unixových systémech je volba editoru ponechána na vás. Jsou k dispozici mnohé možnosti, některé z nich jsou uvedeny v následujícím oddíle; viz též http://tug.org/interest.html#editors. Bude fungovat libovolný obyčejný editor; nic TE Xovsky specifické se nevyžaduje.
Zbytek tohto oddílu udává některé základní postupy testování funkcionality nového systému. Zde uvádíme příkazy Unixu; pod Mac OS X nebo Windows pravděpodobně budete spouštět testy pomocí grafického rozhraní, avšak principy jsou stejné.
Ukázkový dokument, ještě kratší než sample2e.
Test, jestli vaše tiskárna neposunuje tiskové zrcadlo.
Pro tisk tabulek fontů a testů fontů.
Pro totéž, ale pro plain TE X.
Základní (plain) TE Xový testovací soubor. Musíte napsat , bye‘ na výzvu * po ,tex story.tex‘.
Jestliže obdržíte chybové hlášení „Invalid fontname ‘Latin Modern Roman/ICU’…“, pak potřebujete nakonfigurovat váš systém tak, aby fonty dodané s TE X Live byly k nalezení. Viz oddíl 3.4.4.
Pokud jste TE Xový začátečník nebo potřebujete pomoc s psaním TE Xových, respektive LATE Xových dokumentů, navštivte http://tug.org/begin.html, kde najdete úvodní informace k instalaci.
Odkazy na některé další pomůcky, o jejichž instalaci můžete uvažovat:
Pro mnohem delší seznam balíků a programů viz http://tug.org/interest.html.
Předcházející oddíly popisovaly základní instalační proces. Teď se zaměříme na některé speciální případy.
TE X Live byl navržený tak, aby se dal sdílet mezi různými systémy na síti. Se standardní strukturou adresářů se nekonfigurují žádné pevné plné cesty: umístění souborů potřebných pro programy TE X Live je zřízeno relativně k programům. Můžete ho najít v nejdůležitějším konfiguračním souboru $TEXMFDIST/web2c/texmf.cnf, který obsahuje řádky jako jsou
To znamená, že k získání funkčního nastavení stačí přidat ke své vyhledávací cestě adresář binárek TE X Live pro jejich platformu.
Stejným způsobem můžete nainstalovat TE X Live lokálně a pak přesunout celou hierarchii později na místo v síti.
Pro Windows TE X Live zahrnuje spouštěč tlaunch. Jeho hlavní okno obsahuje položky menu a tlačítka pro pro různá programy a dokumentaci související s TE Xem, které se dají přizpůsobovat prostřednictvím ini souboru. Při prvním použití spouští běžné poinstalační procesy specifické pro Windows, tj. upravuje vyhledávací cesty pro TE X Live a vytváří některé asociace souborů ale jenom pro aktuálního uživatele. Proto pracovní stanice s přístupem k TE X Live na lokální síti potřebují pouze link pro spouštěč. Viz příručku tlaunch (texdoc tlaunch nebo https://ctan.org/pkg/tlaunch).
Volba instalačního programu -portable (nebo příkaz V v textové verzi instalátoru nebo odpovídající volba GUI) vytváří úplně samostatnou instalaci TE X Live pod společným kořenem a předcházející integraci systému. Takovou instalaci můžete vytvořit přímo na klíči USB, nebo ji zkopírovat na klíč USB později.
Ke spuštění TE X při použití této přenosné instalace musíte přidat příslušný adresář binárek k vyhledávané cestě během vaší práce na terminálu jako obvykle.
Pod Windows můžete dvakrát kliknout na tl-tray-menu v kořenovém adresáři instalace a vytvořit dočasné ‘tray menu’poskytující volby mezi několika běžnými úkoly, jak je to ukázáno na této obrazovce:
Vstup ,More…‘ vysvětluje, jak si můžete přizpůsobit tuto nabídku.
TE X Live obsahuje program nazvaný tlmgr pro správu TE X Live po výchozí instalaci. Jeho možnosti zahrnují:
Funkcionalita programu tlmgr úplně zahrnuje program texconfig. Pořád distribuujeme a udržujeme texconfig, pokud někdo využívá jeho rozhraní, avšak nyní doporučujeme používat tlmgr.
TE X Live obsahuje několik GUI pro tlmgr. Obr. 9 ukazuje tlshell, který je napsán v Tcl/Tk a pracuje mimo ,box‘u pod Windows a Mac OS X. Obr. 10 ukazuje tlcockpit, který vyžaduje Java ve verzi 8 nabo vyšší a JavaFX. Oba jsou dodány jako samostatné balíčky.
tlmgr samotný může být spuštěn v režimu GUI (obr. 11) pomocí
Po výchozí instalaci můžete svůj systém aktualizovat na nejnovější dostupnou verzi pomocí:
Tento složitější příklad přidá z místního adresáře kolekci pro nástroj (engine) XeTE X:
Jak můžete vidět, tlmgr nainstaluje závislosti a postará se o všechny potřebné poinstalační činnosti, včetně aktualizace databáze názvů souborů a (znovu)vygenerování formátů. Výše jsme vytvořili nové formáty pro XeTE X.
K popisu balíku (nebo kolekce či schématu) zadejte:
Nakonec to nejdůležitější – úplnou dokumentaci najdete na http://tug.org/texlive/tlmgr.html nebo zadáním:
Pod Windows dělá instalační program některé dodatečné věci:
Pro jiný přístup se také podívejte na tlaunch, popsaný v oddíle 4.1.
Pro úplnost, instalace TE X Live potřebuje další balíky a programy, které na stroji s Windows obvykle nenajdete. TE X Live poskytuje chybějící součásti. Tyto programy jsou nainstalovány jako část TE X Live pouze pod Windows.
Windowsovský protějšek domovského (home) adresáře Unixu je adresář %USERPROFILE%. Pod Windows Vista a pozdějšími je to C:\Users\<username>. V souboru texmf.cnf a obecně pro Kpathsea, se bude ~ expandovat přiměřeně v obou systémech Windows a Unix.
Windows ukládá téměř všechny konfigurační údaje do svých registrů. Registr obsahuje soubor hierarchicky uspořádaných klíčů s několika kořenovými klíči. Nejdůležitější pro instalační programy jsou stručně řečeno HKEY_CURRENT_USER a HKEY_LOCAL_MACHINE, HKCU a HKLM. Část HKCU registru je v domovském adresáři uživatele (viz sekci 6.3). HKLM je obvykle v podadresáři adresáře Windows.
V některých případech je možné získat systémové informace z proměnných prostředí, ale pro další informace, kupříkladu umístění zkratek, je nutné nahlédnout do registrů. Trvalé nastavení proměnných prostředí si rovněž vyžaduje přístup k registrům.
V novějších verzích Windows se rozlišuje mezi běžnými uživateli a administrátory, když pouze posledně zmínění mají volný přístup k celému operačnímu systému. Ve skutečnosti můžete tyto třídy uživatelů raději označit jako neprivilegovaní uživatelé a normální uživatelé: být administrátorem je pravidlo, ne výjimka. Snažili jsme se učinit TE X Live instalovatelným bez administrátorských práv.
Pokud je instalátor spuštěn s administrátorským oprávněním, je možnost instalovat i pro všechny uživatele počítače. Pokud je tato volba zvolena, odkazy (shortcuts) se vytvářejí pro všechny uživatele a systémová vyhledávací cesta se upravuje. Jinak jsou odkazy a položky nabídky vytvářeny pouze pro aktuálního uživatele a upravuje se jen jeho vyhledávací cesta.
Bez ohledu na status administrátora je standardní kořenový adresář TE X Live navržený instalačním programem vždy pod %SystemDrive%. Instalátor vždy testuje, zda je kořenový adresář zapisovatelný pro aktuálního uživatele.
Problém se může vyskytnout, pokud uživatel není administrátor a TE X již existuje ve vyhledávací cestě. Protože skutečná vyhledávací cesta sestává ze systémové vyhledávací cesty následované uživatelskou vyhledávací cestou, nový TE X Live by nikdy neměl získat přednost. Jako bezpečnostní opatření vytváří instalátor odkaz na příkazový řádek (command-prompt), ve kterém je adresář binárek nového TE X Live předřazený lokální vyhledávací cestě. Nový TE X Live bude pořád použitelný, když bude běžet v relaci příkazového řádku spuštěné z takového odkazu. Odkaz na TE Xworks, pokud je nainstalován, rovněž předřadí TE X Live k vyhledávací cestě, proto by měl být imunní vůči tomuto problému cest.
Musíte si být vědomi, že dokonce i když jste přihlášen jako správce, musíte explicitně požádat o správcovská práva. Ve skutečnosti nemá význam přihlašovat se jako správce. Místo toho kliknutí pravým tlačítkem na program nebo odkaz, který chcete použít, vám obvykle nabídne volbu ,Spustit jako správce/Run as administrator‘.
Uživatelé Windows a Cygwin (pro zvláštnosti instalace Cygwin viz oddíl 3.1.4) mohou zjistit, že při běhu některých programů dodaných s TE X Live, trpí nedostatkem paměti. Například asy zhavaruje pro nedostatek paměti, pokud se pokusíte alokovat pole 25,000,000 reálných čísel a LuaTE X může mít málo paměti, pokud zkusíte zpracovat dokument s velkým množstvím rozsáhlých fontů.
Pro Cygwin můžete zvětšit množství dostupné paměti podle návodu v příručce The Cygwin User’s Guide (http://www.cygwin.com/cygwin-ug-net/setup-maxmem.html).
Pro Windows musíte vytvořit soubor, například moremem.reg, obsahující tyto čtyři řádky:
a pak spustit povel regedit /s moremem.reg jako administrátor. (Pokud si přejete změnit paměť pouze pro stávajícího uživatele místo všech, použijte HKEY_CURRENT_USER.)
Web2C obsahuje množinu TE X-príbuzných programov, t. j. samotný TE X, Metafont, MetaPost, BibTeX atď. Je to srdce systému TE X Live. Domovská stránka Web2C, s aktuálnou príručkou a ďalšími vecami, je na http://tug.org/web2c.
Trochu histórie: originálna implementácia pochádza od Thomasa Rokického, ktorý v roku 1987 vyvinul prvý TE X-to-C systém založený na zmenových súboroch systému pre Unix, ktoré boli v prvom rade pôvodnou prácou Howarda Trickeya a Pavla Curtisa. Tim Morgan sa stal spravovateľom systému a počas jeho obdobia sa meno zmenilo na Web-to-C. V roku 1990 Karl Berry prebral túto prácu, asistoval pri tuctoch dodatočných príspevkov a v roku 1997 podal taktovku Olafovi Weberovi, ktorý ju v roku 2006 vrátil Karlovi.
Web2C systém beží pod Unixom, 32bitovými Windows, MacOSX a inými operačnými systémami. Používa originálne TE X zdrojové súbory od Donalda Knutha a ostatné základné programy napísané v systéme kultivovaného programovania WEB, ktoré sú preložené do zdrojového kódu jazyka C. Základné programy TE Xu sú spracované týmto spôsobom:
Presné funkcie a syntax týchto programov sú popísané v dokumentáciách jednotlivých balíkov alebo v dokumentácii Web2C. Napriek tomu, poznanie niekoľkých princípov, ktoré platia pre celý balík programov, vám pomôže vyťažiť čo najviac z vašej Web2C inštalácie.
Všetky programy dodržiavajú štandardné GNU voľby:
Na vyhľadávanie súborov používajú Web2C programy prehľadávaciu knižnicu Kpathsea (http://tug.org/kpathsea). Táto knižnica používa kombináciu premenných prostredia a niekoľkých konfiguračných súborov na optimalizáciu prehľadávania adresárového stromu TE Xu. Web2C zvládne prácu s viacerými adresárovými stromami súčasne, čo je užitočné, ak niekto chce udržiavať štandardnú distribúciu TE Xu a jeho lokálne a osobné rozšírenia v rozličných stromoch. Na urýchlenie vyhľadávania súborov obsahuje koreň každého stromu súbor ls-R so záznamom obsahujúcim meno a relatívnu cestu ku všetkým súborom umiestneným pod týmto koreňom.
Najprv popíšeme všeobecný mechanizmus vyhľadávania ciest knižnicou Kpathsea.
Vyhľadávacou cestou nazveme zoznam elementov cesty, ktorými sú v prvom rade mená adresárov oddelené dvojbodkou alebo bodkočiarkou. Vyhľadávacia cesta môže pochádzať z viacerých zdrojov. Pri vyhľadávaní súboru ,my-file‘ podľa cesty ,.:/dir‘, Kpathsea skontroluje každý element cesty: najprv ./my-file, potom /dir/my-file, vracajúc prvý zodpovedajúci nájdený prvok (alebo prípadne všetky zodpovedajúce prvky).
Aby bolo dosiahnuté prispôsobenie sa konvenciám čo možno najviac operačných systémov, na neunixových systémoch Kpathsea môže používať oddeľovače názvov súborov rôzne od dvojbodky (,:‘) a lomítka (,/‘).
Pri kontrolovaní určitého elementu cesty p Kpathsea najprv overí, či sa na naň nevzťahuje vopred vybudovaná databáza (pozri ,Databáza názvov súborov‘ na strane 67), t. j., či sa databáza nachádza v adresári, ktorý je prefixom p. Ak to tak je, špecifikácia cesty sa porovnáva s obsahom databázy.
Hoci najjednoduchší a najbežnejší element cesty je meno adresáru, Kpathsea podporuje aj iné zdroje vo vyhľadávacích cestách: dedičné (layered) štandardné hodnoty, mená premenných prostredia, hodnoty súboru config, domáce adresáre používateľov a rekurzívne prehľadávanie podadresárov. Preto ak hovoríme, že Kpathsea rozbalí element cesty, znamená to, že pretransformuje všetky špecifikácie do základného mena alebo mien adresárov. Toto je popísané v nasledujúcich odsekoch.
Všimnite si, že keď je meno hľadaného súboru vyjadrené absolútne alebo explicitne relatívne, t. j. začína ,/‘ alebo ,./‘ alebo ,../‘, Kpathsea jednoducho skontroluje, či taký súbor existuje.
Vyhľadávacia cesta môže byť vytvorená z rôznych zdrojov. Kpathsea ich používa v tomto poradí:
Všetky tieto hodnoty vyhľadávacej cesty môžete prezerať použitím ladiacích možností (pozri ,Ladenie‘ na strane 70).
Kpathsea číta počas behu z konfiguračných súborov s menom texmf.cnf vyhľadávaciu cestu a ďalšie definície. Vyhľadávacia cesta používaná na hľadanie týchto súborov sa volá TEXMFCNF, ale neodporúčame nastavovať túto (ani iné) premennú prostredia.
Namiesto toho normálna inštalácia vyústi do súboru .../2019/texmf.cnf. Ak musíte vykonať zmeny implicitných nastavení (obyčajne to nie je nutné), toto je miesto, kam sa majú vložiť. Hlavný konfiguračný súbor je .../2019/texmf-dist/web2c/texmf.cnf. Nesmiete editovať tento neskorší súbor, pretože vaše zmeny budú stratené pri obnove šírenej verzie.
Všetky súbory texmf.cnf vo vyhľadávacej ceste budú prečítané a definície v starších súboroch prepíšu definície v novších súboroch. Napríklad, pri vyhľadávacej ceste .:$TEXMF, hodnoty z ./texmf.cnf prepíšu hodnoty z $TEXMF/texmf.cnf.
Ukážkový úsek konfiguračného súboru, ilustrujúci väčšinu týchto bodov:
Kpathsea rozpoznáva určité zvláštne znaky a konštrukcie vo vyhľadávacích cestách podobné tým, čo existujú v prostrediach unixovských interprétov príkazového riadku (shells). Ako všeobecný príklad uvedieme komplexnú cestu ~$USER/{foo,bar}//baz, ktorá sa expanduje do všetkých podadresárov pod adresármi foo a bar v domovskom adresári používateľa $USER, ktorý obsahuje adresár alebo súbor baz. Tieto konštrukcie sú popísané v ďalších odsekoch.
Ak vyhľadávacia cesta s najväčšou prioritou (pozri ,Zdroje cesty‘ na strane 62) obsahuje dvojbodku navyše (t. j. začiatočnú, koncovú, alebo zdvojenú), Kpathsea vloží na toto miesto vyhľadávaciu cestu s druhou najvyššou prioritou, ktorá je definovaná. Ak táto vložená cesta obsahuje dvojbodku navyše, to isté sa stane s ďalšou najvýznamnejšou cestou. Keby sme mali napríklad dané takéto nastavenie premennej prostredia
Užitočná črta je expanzia zátvoriek, ktorá funguje tak, že napríklad v{a,b}w sa expanduje na vaw:vbw. Vnáranie je povolené. Toto sa používa na implementáciu viacnásobných TE Xovských hierarchií, priradením hodnoty $TEXMF s použitím zátvoriek. Napríklad v súbore texmf.cnf nájdete definíciu podobnú tejto (zjednodušenú pre tento príklad):
Môžeme to použiť na definíciu, napríklad, TE Xovskej cesty pre vstupy:
bude to znamenať, že po hľadaní v aktuálnom adresári sa najprv prehľadá celý strom $TEXMFVAR/tex, $TEXMFHOME/tex, $TEXMFLOCAL/tex a $TEXMFDIST/tex (posledné dva s použitím databázových súborov ls-R). Je to vhodný spôsob, ako spúšťať dve paralelné TE X štruktúry, jednu nemennú (napríklad na CD) a druhú neustále aktualizovanú novými verziami, akonáhle sú dostupné. Použitím premennej $TEXMF vo všetkých definíciách máme istotu, že sa vždy ako prvý prehľadá aktuálny strom.
Dva alebo viac za sebou nasledujúcich znakov ,/‘ v elemente cesty nasledujúcom za adresárom d je nahradených všetkými podadresármi d: najprv podadresármi priamo pod d, potom podadresármi pod nimi atď. Poradie, v akom sú prehľadávané podadresáre na každej úrovni, nie je špecifikované.
Ak po ,//‘ špecifikujete akékoľvek komponenty mena súboru, pridajú sa iba podadresáre so zodpovedajúcimi komponentami. Napríklad ,/a//b‘ sa expanduje do adresárov /a/1/b, /a/2/b, /a/1/1/b, atď, ale nie do /a/b/c alebo /a/1.
Viacnásobné konštrukcie ,//‘ v ceste sú možné, ale použitie ,//‘ na začiatku cesty je ignorované.
Nasledujúci zoznam zahŕňa zvláštne znaky v konfiguračných súboroch Kpathsea.
Kpathsea minimalizuje prístupy na disk pri vyhľadávaní. Predsa však pri inštaláciách s dostatočným množstvom adresárov hľadanie súboru v každom možnom adresári môže zabrať prehnane veľa času (toto platí zvlášť vtedy, keď musia byť prejdené stovky adresárov s fontami). Kpathsea preto používa externe vytvorený ,databázový‘ súbor nazývaný ls-R, ktorý mapuje súbory v adresároch a pomáha tak vyhnúť sa vyčerpávajúcemu prehľadávaniu disku.
Skratky mien (aliases) v druhom databázovom súbore vám umožňujú dať dodatočné mená súborom nachádzajúcim sa v zozname ls-R. Toto môže byť užitočné pri prispôsobovaní sa súborovým konvenciám DOSu 8.3 v zdrojových súboroch.
Ako bolo vysvetlené hore, meno hlavnej databázy súborov musí byť ls-R. Môžete umiestniť jednu do koreňa každej hierarchie TE Xu vo svojej inštalácii, ktorú chcete, aby bola prehľadávaná (predvolená je $TEXMF). Kpathsea hľadá ls-R súbory podľa cesty v TEXMFDBS.
Odporúčaný spôsob, ako vytvoriť a udržiavať ‘ls-R’, je spustiť skript mktexlsr zahrnutý v distribúcii. Je vyvolávaný rôznymi ,mktex...‘ skriptami. Tento skript v princípe iba spúšťa príkaz
Ak súbor nie je v databáze nájdený, podľa predvoleného nastavenia Kpathsea začne vyhľadávať na disku. Ak však určitý element cesty začína ,!!‘, bude prehľadávaná iba databáza, nikdy nie disk.
Program kpsewhich vykonáva prehľadávanie cesty nezávislé od každej aplikácie. Môže byť užitočný ako vyhľadávací find program na nájdenie súborov v hierarchiách TE Xu (veľmi sa využíva v distribuovaných ,mktex‘… skriptoch).
Kpathsea považuje každý element vstupného riadku, ktorý nie je argumentom nejakej voľby, za meno súboru, ktorý hľadá, a vracia prvý súbor, ktorý nájde. Neexistuje voľba umožňujúca vrátiť všetky súbory s určitým menom (na to môžete použiť nástroj Unixu ,find‘).
Najbežnejšie voľby sú popísané nižšie.
Pozrime sa na Kpathsea v akcii. Za podčiarknutým príkazom nasleduje výsledok vyhľadávania v nasledujúcich riadkoch.
Mimochodom, posledným súborom je bibliografická databáza BibTeXu pre články TUGBoatu.
Teraz obráťme našu pozornosť na hlavičkové a konfiguračné súbory dvips. Najprv sa pozrieme na jeden z bežne používaných súborov, všeobecný prológový tex.pro na podporu TE Xu, potom pohľadáme konfiguračný súbor (config.ps) a PostScriptovú mapu fontov psfonts.map – mapové a kódové súbory majú svoje vlastné cesty na vyhľadávanie a nové umiestnenie v stromoch texmf. Keďže prípona ,.ps‘ je nejednoznačná, musíme pre súbor config.ps špecifikovať explicitne, o ktorý typ sa zaujímame (dvips config).
Z týchto príkladov by malo byť zrejmé, ako ľahko môžete nájsť umiestnenie daného súboru. Toto je zvlášť dôležité, keď máte podozrenie, že ste narazili na zlú verziu súboru, pretože kpsewhich emuluje vyhľadávanie úplne rovnakým spôsobom ako skutočný program (TE X, dvips a pod).
Niekedy je potrebné vyšetriť, ako program rozpoznáva referencie na súbory. Aby toto bolo možné vhodne uskutočniť, Kpathsea ponúka rôzne stupne ladenia:
Hodnota -1 nastaví všetky horeuvedené voľby, v praxi pravdepodobne vždy použijete tieto úrovne, ak budete potrebovať akékoľvek ladenie.
Podobne s programom dvips nastavením kombinácie ladiacich prepínačov môžete detailne
sledovať, odkiaľ sa berú používané súbory. Aktuálny popis parametrov je možné nájsť
v ../texmf/doc/html/dvips/dvips_2.html. Alternatívne, keď súbor nie je nájdený, ladiaca cesta
ukazuje, v ktorých adresároch program daný súbor hľadal, čo môže naznačovať, v čom sa asi
vyskytol problém. Všeobecne povedané, keďže väčšina programov volá knižnicu Kpathsea vnútorne,
ladiace voľby je možné nastaviť pomocou premennej prostredia KPATHSEA_DEBUG na potrebnú
kombináciu, ako je to popísané v horeuvedenom zozname. (Poznámka pre používateľov Windows:
nie je jednoduché presmerovať všetky hlášky v tomto systéme do súboru. Na diagnostické účely
môžete dočasne priradiť
SET KPATHSEA_DEBUG_OUTPUT=err.log.) Uvažujme ako príklad malý zdrojový súbor LATE Xu,
hello-world.tex, ktorý obsahuje nasledujúci vstup.
Tento malý súbor používa iba font cmr10, takže pozrime sa, ako dvips pripravuje PostScriptový súbor (chceme použiť Type1 verziu písiem Computer Modern, preto je nastavená voľba -Pcms1.
dvips začne lokáciou svojich pracovných súborov. Najprv je nájdený texmf.cnf, ktorý obsahuje definície vyhľadávacích ciest ostatných súborov, potom databáza súborov ls-R (na optimalizáciu vyhľadávania súborov) a skratky mien súborov (aliases), čo robí možným deklarovať viacero mien (napr. krátke meno typu ,8.3‘ ako v DOSe a dlhšiu prirodzenejšiu verziu) pre ten istý súbor. Potom dvips pokračuje v hľadaní všeobecného konfiguračného súboru config.ps skôr, ako začne hľadať súbor nastavení .dvipsrc (ktorý, v tomto prípade, nie je nájdený). Nakoniec, dvips nájde konfiguračný súbor pre font Computer Modern PostScript, config.cms (toto bolo iniciované voľbou-Pcms v príkaze dvips). Tento súbor obsahuje zoznam „mapových“ súborov, ktoré definujú vzťah medzi menami fontov v TE Xu, PostScripte a systéme súborov.
V tomto bode sa dvips identifikuje používateľovi …
Po nájdení tohoto súboru dvips vypíše na výstup dátum a čas a informuje nás, že vygeneruje súbor hello-world.ps, že potrebuje súbor s fontom cmr10, ktorý bude deklarovaný ako „rezidentný“:
Ďalšou z pekných čŕt distribúcie Web2C je možnosť kontroly množstva pamäťových parametrov (najmä veľkosti polí) za behu prostredníctvom súboru texmf.cnf, ktorý číta knižnica Kpathsea. Nastavenia všetkých parametrov môžete nájsť v časti 3 tohto súboru. Najdôležitejšie riadiace premenné (čísla riadkov sa vzťahujú na súbor texmf.cnf):
Samozrejme tento prvok nemôže nahradiť naozajstné dynamické polia a alokácie pamäte, ale keďže tieto sa veľmi ťažko implementujú v súčasnej verzii TE Xu, tieto parametre počas behu programu poskytujú praktický kompromis, ktorý dovoľuje aspoň nejakú flexibilitu.
TE X Live je výsledkem společného úsilí téměř všech skupin uživatelů TE Xu. Toto vydání TE X Live redigoval Karl Berry. Seznam ostatních hlavních přispěvatelů, minulých i současných, následuje. Děkujeme:
Tvůrci binárek: Ettore Aldrovandi (i386-solaris, x86_64-solaris), Marc Baudoin (amd64-netbsd, i386-netbsd), Ken Brown (i386-cygwin, x86_64-cygwin), Johannes Hielschier (aarch64-linux), Simon Dales (armhf-linux), Akira Kakuto (win32), Dick Koch (x86_64-darwin), Nikola Lečić (amd64-freebsd, i386-freebsd), Henri Menke (x86_64-linuxmusl), Mojca Miklavec (i386-linux, x86_64-darwinlegacy, i386-solaris, x86_64-solaris, sparc-solaris), Norbert Preining (x86_64-linux). Pro informaci o procesu budování TE X Live, viz http://tug.org/texlive/build.html.
Překladatelé této příručky: Carlos Enriquez Figueras (španělština), Jjgod Jiang, Jinsong Zhao, Yue Wang, & Helin Gai (čínština), Nikola Lečić (srbština), Marco Pallante & Carla Maggi (italština), Denis Bitouzé & Patrick Bideault (francouzština), Petr Sojka & Ján Buša (čeština/ slovenština),2 Boris Veytsman (ruština), Zofia Walczak (polština), Uwe Ziegenhagen (němčina). Webovská stránka dokumentace TE X Live je http://tug.org/texlive/doc.html. Samozřejmě nejdůležitější poděkování patří Donaldu Knuthovi, především za vymyšlení TE Xu a také za to, že ho věnoval světu.
Diskuse začala koncem roku 1993, kdy holandská skupina uživatelů TE Xu NTG začala práci na CD 4AllTE X pro uživatele MS-DOSu, doufajíc, že doba nazrála pro vydání jednoho CD pro všechny systémy. Byl to na svou dobu příliš ambiciózní cíl, ale nenastartoval jen velmi úspěšné 4AllTE X CD, ale také pracovní skupinu TUGu o TE X Directory Structure (http://tug.org/tds), která specifikovala, jak vytvořit konzistentní a spravovatelnou kolekci TE Xových souborů. Kompletní draft TDS byl publikován v prosincovém čísle časopisu TUGboat v roce 1995 a hned ze začátku bylo jasné, že jedním z žádaných produktů bude vzorová struktura CD. Distribuce, kterou nyní máte, je přímým výstupem práce této pracovní skupiny. Evidentní úspěch CD 4AllTE X ukázal, že i unixoví uživatelé by toužili po podobně jednoduchém systému, a to je také jedno z hlavních aktiv TE X Live.
Nejprve jsme vytvořili unixové TDS CD na podzim 1995 a rychle identifikovali teTE X Thomase Essera jako ideální systém, jelikož již měl multiplatformní podporu a byl koncipován s perspektivou přenositelnosti. Thomas souhlasil s pomocí a seriózní práce započala začátkem roku 1996. První vydání se uskutečnilo v květnu 1996. Začátkem 1997 Karl Berry dokončil nové hlavní vydání Web2C, které obsahovalo téměř všechny vlastnosti, které Thomas Esser přidal do teTE Xu, a tak jsme se rozhodli druhé vydání CD postavit na standardním Web2C, s přidáním skriptu texconfig z teTE Xu. Třetí vydání CD bylo založeno na další revizi Web2C, 7.2, provedené Olafem Weberem; a jelikož zároveň byla hotova nová verze teTE Xu, TE X Live obsahoval téměř všechna její vylepšení. Podobně čtvrté vydání používalo novou verzi teTE Xu a nové vydání Web2C (7.3). TE X Live nyní obsahuje i kompletní systém pro Windows díky Fabrice Popineau.
Pro páté vydání (březen 2000) bylo mnoho částí CD revidováno a zkontrolováno a byly aktualizovány stovky balíků. Detaily o balících byly uloženy v souborech XML. Ale hlavní změnou pro TE X Live 5 bylo vynětí softwaru, na kterém byla jakákoliv omezení na šíření (non-free software). Vše uložené na TE X Live je nyní slučitelné s tzv. ,Debian Free Software Guidelines‘ (http://www.debian.org/intro/free); udělali jsme vše možné, abychom zkontrolovali licenční podmínky všech balíků, ale budeme vděčni za upozornění na jakékoli chyby.
Šesté vydání (červenec 2001) mělo aktualizovaného materiálu ještě více. Hlavní změnou byl nový instalační přístup: uživatel může volit instalační kolekce. Byly kompletně reorganizovány jazykové kolekce, takže jejich výběrem se instalují nejen makra, fonty, ale je také připraven odpovídající soubor language.dat.
Sedmé vydání v roce 2002 mělo podstatné rozšíření v přidání podpory Mac OS X, kromě množství aktualizací balíků a programů. Důležitým cílem byla opětná integrace s teTE Xem a korekce odchylek z pátého a šestého vydání.
V roce 2003 se neustálou smrští oprav a rozšíření stalo to, že velikost TE X Live již neumožnila jeho směstnání na jedno CD, a tak došlo k rozdělení na tři různé distribuce (viz oddíl 2.1 na straně 7). Navíc:
Rok 2004 přinesl mnoho změn:
Soubory .map jsou nyní vyhledávány jen v podaresářích fonts/map (v každém stromě texmf), podle cesty TEXFONTMAPS. Podobně soubory .enc jsou hledány jen v podadresářích fonts/enc, podle cesty ENCFONTS. updmap se pokusí vypsat varování o problematických souborech.
O metodách zpracování té které informace prosíme viz http://tug.org/texlive/mapenc.html.
To také znamená, že užití balíku ifpdf (pracuje s plainem i LATE Xem) nebo ekvivalentního kódu je důležitější než kdykoliv předtím, protože jednoduché testování, zda je \pdfoutput nebo nějaký jiný primitiv definován, není spolehlivý způsob určení, zda je generován PDF výstup. Tento zpětný krok jsme udělali co nejvíc kompatibilní letos, ale v příštím roce \pdfoutput může být definován, dokonce i když se zapisuje do DVI.
Pro další informace viz manuál Web2C: texmf-dist/doc/web2c.
Rok 2005 přinesl jako obvykle množství modernizací balíčků a programů. Infrastruktura zůstala relativně stabilní z roku 2004, ale nutně také nastaly určité změny:
V letech 2006–2007 byl rozsáhlým přírůstkem na TE X Live program XeTE X, přístupný jako programy xetex a xelatex; viz http://scripts.sil.org/xetex.
MetaPost byl také podstatně aktualizován, s mnoha plány do budoucnosti (http://tug.org/metapost/articles), podobně pdfTE X (http://tug.org/applications/pdftex).
Formát TE X .fmt (vysokorychlostní formát) a podobně soubory MetaPost a Metafont jsou teď uloženy v podadresářích texmf/web2c, namísto přímého uložení v něm (ačkoliv je adresář stále prohledáván, v zájmu stávajících formátů .fmt). Podadresáře nesou jména používaných programů, například tex nebo pdftex nebo xetex. Tato změna by měla při běžném používání zůstat nepostřehnuta.
Program (plain) tex již nečte první řádky %&, aby určil, jaký formát má spustit; je to čistý knuthovský TE X. (LATE X a všechny ostatní programy stále čtou řádky %&). Pochopitelně se během roku (jako obvykle) vyskytly stovky jiných aktualizací balíků a programů. Jako obyčejně, zkontrolujte, prosím, aktualizace na CTANu (http://mirror.ctan.org).
Strom zdrojových textů je nyní uložen v Subversion, se standardním webovským rozhraním pro jeho prohlížení, kam směruje odkaz z naší domovské stránky. Třebaže není v konečné verzi viditelný, očekáváme, že to poskytne základ pro stabilní rozvoj v letech následujících.
Nakonec, v květnu 2006 Thomas Esser oznámil, že už nebude aktualizovat teTE X (http://tug.org/tetex). Výsledkem je nárůst zájmu o TE X Live, především mezi distributory GNU/Linuxu. (Na TE X Live se nachází nové instalační schéma tetexu, poskytující přibližný ekvivalent.) Doufáme, že to možná povede ke zlepšení prostředí TE Xu pro všechny.
V roce 2008 byla celá infrastruktura TE X Live přebudována a znovu implementována. Úplná informace o instalaci je nyní uložena v textovém souboru tlpkg/texlive.tlpdb.
Mezi dalšími věcmi je konečně možná aktualizace instalace TE X Live z internetu po předchozí instalaci. Tuto vlastnost poskytoval MiKTE X již řadu let. Předpokládáme pravidelnou aktualizaci nových balíků po jejich vydání na CTANu.
Obsažený je významnější nový stroj (engine) LuaTE X (http://luatex.org); kromě lepší přizpůsobivosti v sázení je možno tento vynikající skriptovací jazyk použít jak uvnitř, tak i mimo TE Xovské dokumenty.
Podpora Windows a unixových platforem je nyní jednotnější. Zejména většina skriptů Perlu a Lua je teď k dispozici pod Windows, s použitím Perlu distribuovaného na TE X Live.
Nový skript tlmgr (sekce 5) je všeobecné rozhraní pro správu TE X Live po předchozí instalaci. Ovládá aktualizaci balíků a následující znovuvytvoření formátů, mapovacích souborů a jazykových souborů, volitelně zahrnující lokální doplňky.
S příchodem programu tlmgr jsou nyní činnosti programu texconfig na editaci formátů a konfiguračních souborů dělení slov blokované.
Program xindy pro tvorbu rejstříků (http://xindy.sourceforge.net/) je nyní zahrnut na většině platforem. Nástroj kpsewhich může nyní ohlásit všechny výskyty pro daný soubor (option –all) a omezené výskyty pro daný podadresář (option –subdir).
Program dvipdfmx zahrnuje nyní funkčnost extrakce informace o ,bounding boxu‘, pomocí povelu extractbb; toto byl jeden z posledních rysů, které poskytoval dvipdfm, avšak ne dvipdfmx.
Fontové přezdívky Times-Roman, Helvetica atd. byly odstraněny. Různé balíky očekávaly jejich různé chování (především, že budou mít různé kódování) a nenalezlo se vhodné řešení tohoto problému.
Formát platex byl odstraněn pro konflikt jmen s japonštinou platex; podporu polštiny nyní zajišťuje balík polski.
Soubory WEBovských řetězců (pool) jsou nyní zkompilované do binárek pro usnadnění aktualizací.
A nakonec, v tomto vydání jsou zahrnuty změny provedené Donaldem Knuthem v jeho úpravách TE Xu roku 2008 (,TE X tuneup of 2008‘). Viz http://tug.org/TUGboat/Articles/tb29-2/tb92knut.pdf.
Od roku 2009 je standardní výstupní formát Lua(LA )TE X PDF, pro využití výhody LuaTE Xovské podpory OpenType a jiné. Nové binárky nazvané dviluatex a dvilualatex spouští LuaTE X při výstupu DVI. Domovská stránka LuaTE Xu je http://luatex.org.
Původní systém (engine) Omega a formát Lambda format byly odstraněny po diskusích s autory systému Omega. Zůstaly aktualizované programy Aleph a Lamed, podobně jako pomocné programy systému Omega.
Obsaženo je nové vydání fontů AMS Type 1včetně Computer Modern: do zdrojáků Metafontu bylo zapracováno několik málo změn tvarů, které za léta udělal Donald Knuth a byl aktualizován hinting fontů. Tvary fontů Euler byly důkladně překresleny Hermannem Zapfem (viz http://tug.org/TUGboat/Articles/tb29-2/tb92hagen-euler.pdf). Ve všech případech zůstaly metriky nezměněny. Domovská stránka AMS fontů je http://www.ams.org/tex/amsfonts.html.
Pomocný program – nový GUI editor – TE Xworks je zahrnut pro Windows, ale také v MacTE Xu. Pro jiné platformy a další informace viz domovskou stránku TE Xworks http://tug.org/texworks. Je to multi-platformní prostředí inspirované editorem TeXShop v Mac OS X, zaměřené na jednoduché použití.
Grafický program Asymptote je zahrnutý pro více platforem. Realizuje textově založený jazyk pro popis grafiky, blízký k MetaPostu, avšak s pokročilou podporou 3D a jinými vlastnostmi. Jeho domovská stránka je http://asymptote.sourceforge.net.
Samostatný program dvipdfm byl nahrazen programem dvipdfmx, který pod tímto jménem pracuje ve zvláštním režimu kompatibility. dvipdfmx zahrnuje podporu CJK a má nahromaděny mnohé další úpravy za léta od posledního vydání dvipdfm.
Binárky pro platformy cygwin a i386-netbsd jsou nyní v TE X Live zahrnuty, zatímco nám bylo oznámeno, že uživatelé OpenBSD získají TE X pomocí jejich systémů balíků a navíc se objevily potíže při vytváření binárek, které by měly šanci fungovat na více než jedné verzi.
Z dalších menších změn: nyní používáme xz kompresi, stabilní náhradu za lzma (http://tukaani.org/xz/); a literál $ je povolen v názvech souborů pokud není uveden na začátku jména známé proměnné; knihovna Kpathsea je teď vícevláknová (použitelné v MetaPostu); budování celého TE X Live je nyní založeno na systému Automake.
Závěrečná poznámka o minulosti: všechna vydání TE X Live spolu s podpůrným materiálem jako např. CD labels jsou dostupná na ftp://tug.org/historic/systems/texlive.
V roce 2010 je předvolenou verzí pro výstup PDF verze 1.5, umožňující větší kompresi. To se týká všech nástrojú TE Xu používaných na vytváření PDF a dvipdfmx. Načtením LATE Xovského balíčku pdf14 se provede zpětná změna na PDF 1.4, nebo nastavte \pdfminorversion=4.
pdf(LA )TE X nyní automaticky konvertuje požadovaný soubor ve formátu Encapsulated PostScript (EPS) na PDF prostřednictvím balíku epstopdf, když a pokud je načten konfigurační soubor LATE Xu graphics.cfg a pokud je výstup do PDF. Implicitní nastavení jsou zamýšlena pro eliminaci možností přepsání ručně vytvořených PDF souborů, ale můžete také docela zakázat načtení epstopdf zadáním \newcommand{\DoNotLoadEpstopdf}{} (nebo \def...) před deklarací \documentclass. Balík epstopdf rovněž nebude zaveden pokud bude použit balík pst-pdf. Pro další podrobnosti viz dokumentaci balíku epstopdf (http://ctan.org/pkg/epstopdf-pkg).
Další podobnou změnou je, že vykonání několika málo externích příkazů z TE Xu, prostřednictvím vlastnosti \write18, je nyní implicitně povoleno. Tyto příkazy jsou repstopdf, makeindex, kpsewhich, bibtex a bibtex8; seznam je uveden v texmf.cnf. Prostředí, která musí zakázat všechny takové externí povely, mohou zrušit tuto volbu v instalátoru (viz oddíl 3.2.4), nebo po instalaci přepsat hodnotu spuštěním tlmgr conf texmf shell_escape 0.
Ještě další podobnou změnou je to, že BibTeX a Makeindex nyní implicitně odmítají zapsat své výstupní soubory do libovolného adresáře (jako samotný TE X). Je to proto, že nyní mohou být povolené pro použití omezeným \write18. Aby se to změnilo, může být nastavena proměnná prostředí TEXMFOUTPUT nebo změneno nastavení openout_any.
XeTE X nyní podporuje posun (kerning) okrajů podél stejných linií jako pdfTE X. (Expanze fontů není aktuálně podporována.)
Program tlmgr nyní standardně ukládá jednu zálohu každého aktualizovaného balíku (tlmgr option autobackup 1), tudíž přerušené aktualizace balíků mohou být snadno vráceny příkazem tlmgr restore. Pokud děláte poinstalační aktualizace a nemáte dostek místa na disku pro zálohy, spusťte tlmgr option autobackup 0.
Byly zařazeny nové programy: nástroj (engine) pTE X a příbuzné pomůcky pro sazbu Japonštiny; program BibTeXU pro BibTeXumožňující použití Unicode; utility chktex (http://baruch.ev-en.org/proj/chktex) na kontrolu dokumentů (LA )TE Xu; překladač dvisvgm z DVI do SVG (http://dvisvgm.sourceforge.net).
Jsou dodány binárky těchto nových platforem: amd64-freebsd, amd64-kfreebsd, i386-freebsd, i386-kfreebsd, x86_64-darwin, x86_64-solaris.
Změna TE X Live 2009, které jsme si nevšimli: četné binárky týkající se TE X4ht (http://tug.org/tex4ht) byly odstraněny z adresářů binárek. Obecně použitelný (generic) program mk4ht může být použit na spuštění libovolné z rozličných kombinací tex4ht.
Nakonec, vydání TE X Live na TE X Collection DVD již nemůže být (kupodivu) spouštěno živě. Samostatné DVD již nemá dostatek místa. Výhodou je, že instalace z fyzického DVD je mnohem rychlejší.
Binárky Mac OS X (universal-darwin a x86_64-darwin) nyní pracují jenom pro Leopard nebo pozdější; Panther a Tiger již nejsou podporovány.
Program biber pro zpracování bibliografie je zahrnut pro běžné platformy. Jeho rozvoj je úzce spojený s balíkem biblatex, který úplně přebudovává bibliografické prostředky poskytované LATE Xem.
Program MetaPost (mpost) již nevytváří nebo nepoužívá soubory .mem. Potřebné soubory, jako je plain.mp, se jednoduše načítají při každém spuštění. To souvisí s podporou MetaPostu jako knihovny, což je další důležitá změna, třebas neviditelná pro uživatele.
Implementace updmap v programu Perl, předtím používaná pouze pod Windows, byla vylepšena a nyní je používána na všech platformách. Výsledkem toho je, že uživatel by neměl vidět žádné změny, kromě toho, že program běží mnohem rychleji.
Programy initex a inimf byly obnoveny (ale žádné jiné ini* varianty).
tlmgr podporuje aktualizace z vícenásobných síťových repozitářů. Více obsahuje oddíl o vícenásobných repozitářích ve výstupu příkazu tlmgr help.
Parametr \XeTeXdashbreakstate je implicitně nastaven na 1, pro xetex i xelatex. To umožňuje zalomení řádek po pomlčkách a spojovnících, což vždy bylo chováním plain TE Xu, LATE Xu, LuaTE Xu atd. Stávající dokumenty XeTE Xu, které si musí udržet perfektní kompatibilitu zalomení řádek, musí explicitně nastavit hodnotu \XeTeXdashbreakstate na 0.
Výstupní soubory generované programy pdftex a dvips teď mohou mimo jiné překročit velikost 2 GiB.
Do výstupu programu dvips je implicitně zahrnuto 35 standardních PostScriptových fontů, protože existuje příliš mnoho jejich různých verzí.
V omezeném režimu vykonávání \write18, který je implicitně nastaven, je teď mpost povoleným programem.
Soubor texmf.cnf je také k nalezení v adresáři ../texmf-local, například /usr/local/texlive/texmf-local/web2c/texmf.cnf, pokud existuje.
Skript updmap čte soubor updmap.cfg podle stromu místo globálního konfiguračního souboru. Tato změna by neměla být viditelná, pokud needitujete vaše soubory updmap.cfg přímo. Více obsahuje výstup příkazu updmap –help.
Platformy: byly přidány armel-linux a mipsel-linux; sparc-linux a i386-netbsd již nejsou v základní distribuci.
Rozvržení distribuce: kořenový adresář texmf/ přešel do texmf-dist/ kvůli zjednodušení. Obě proměnné TEXMFMAIN a TEXMFDIST Kpathsea nyní odkazují na texmf-dist.
Mnohé malé jazykové kolekce byly sloučeny pro zjednodušení instalace.
MetaPost: byla přidána původní podpora pro výstup PNG a pro pohyblivou čárku (IEEE double).
LuaTE X: aktualizován na Lua 5.2 a zahrnuje novou knihovnu (pdfscanner) pro zpracování obsahu externí stránky PDF, kromě množství dalšího (viz jeho stránky).
XeTE X (pro doplnění viz také jeho stránky):
xdvi: nyní používá pro vyobrazení FreeType namísto t1lib.
microtype.sty: trochu podpory pro XeTE X (vyčuhování) a LuaTE X (vyčuhování, rozpínavost fontů, mezipísmenný proklad – tracking), kromě dalších zlepšení.
tlmgr: nová činnost pinning pro usnadnění konfigurace násobných repozitářů; více obsahuje tato sekce v tlmgr --help, online na http://tug.org/texlive/doc/tlmgr.html#MULTIPLE-REPOSITORIES.
Platformy: armhf-linux, mips-irix, i386-netbsd a amd64-netbsd přidány nebo oživeny; powerpc-aix odstraněna.
Rok 2014 zažil další doladění TE Xu od Donalda Knutha; to ovlivnilo všechny stroje, ale pravděpodobně jedinou viditelnou změnou je navrácení řetězce preloaded format ve výstupním řádku. Podle Knutha toto nyní odráží formát, který bude standardně načten, a ne formát, který je ve skutečnosti natažen již v binárce; toto může být potlačeno různými způsoby.
pdfTE X: nový parametr na potlačení varování \pdfsuppresswarningpagegroup; nové primitivy pro fiktivní mezislovní mezery na pomoc s přeformátováváním textu v PDF: \pdfinterwordspaceon, \pdfinterwordspaceoff, \pdffakespace.
LuaTE X: význačné změny a úpravy byly provedeny pro čtení fontů a dělení slov. Největší přírůstek je nová varianta stroje, luajittex (http://foundry.supelec.fr/projects/luajittex) a jeho sourozenci texluajit a texluajitc. Používá just-in-time Lua kompilátor (podrobný článek v TUGboatu je na http://tug.org/TUGboat/tb34-1/tb106scarso.pdf). luajittex je stále ve vývoji, není k dispozici pro všechny platformy a je podstatně méně stabilní než luatex. Ani my, ani jeho vývojáři nedoporučujeme jeho použití s výjimkou zvláštního použití pro účel experimentu s jit na kódech Lua.
XeTE X: Stejné grafické formáty jsou nyní podporovány na všech platformách (včetně Mac); tím se vyhýbá problému kompatibility dekompozice v Unicode. Preferuje fonty OpenType před Graphite kvůli kompatibilitě s předchozími verzemi XeTE Xu.
MetaPost: Podporován je nový číselný systém decimal, společně s interním parametrem numberprecision; nová definice makra drawdot v plain.mp, podle Donalda Knutha, mimo jiné odstraňuje chyby ve výstupech SVG a PNG.
ConTE Xtová pomůcka pstopdf bude odstraněna jako samostatný příkaz v určité době po vydání kvůli konfliktům s pomůckami OS téhož názvu. Stále může být (i teď) vyvolána jako mtxrun –script pstopdf.
psutils byl podstatně revidován novým vývojářem. Ve výsledku jsou nyní mnohé zřídka užívané pomůcky (fix*, getafm, psmerge, showchar) pouze v adresáři scripts/ a nejsou vykonavatelné na uživatelské úrovni. Toto může být navráceno, pokud se to ukáže jako problematické. Byl přidán nový skript psjoin.
Přerozdělení TE X Live pro MacTE X (sekce 3.1.2) již nezahrnuje výběrové balíky pouze pro Mac pro fonty Latin Modern a TE X Gyre, jelikož pro jednotlivé uživatele je dostatečně jednoduché začlenit je do systému. Program convert z ImageMagick byl rovněž odstraněn, protože TE X4ht (konkrétně tex4ht.env) nyní používá přímo Ghostscript.
Kolekce langcjk pro čínskou, japonskou a korejskou podporu byla rozdělena na jednotlivé jazykové kolekce z důvodu rozumnějších velikostí.
Platformy: x86_64-cygwin byla přidána; mips-irix odstraněna. Microsoft již nepodporuje Windows XP, tudíž naše programy mohou kdykoliv začít selhávat.
LaTeX2e nyní implicitně zahrnuje změny, které byly předtím zahrnuty pouze explicitním načtením balíčku fixltx2e, který je nyní „no-op“ (prázdný). Nový balík latexrelease a další mechanismy umožňují kontrolu toho, co je již doděláno v základním LATE Xu. Podrobnosti obsahují zahrnuté dokumenty LATE X News #22 a „LATE X changes“. Mimochodem, balíky babel a psnfss, které jsou součástí jádra LATE Xu, se spravují odděleně a nejsou dotčeny těmito změnami (a měly by být stále ještě funkční).
Vnitřně nyní LaTeX2e zahrnuje konfiguraci Unicode-related stroje (jehož znaky jsou písmena, názvy primitivů atd.), který byl původně součástí TE X Live. Tato změna je zamýšlena jako neviditelná pro uživatele; několik vnitřních řídících příkazů nízké úrovně bylo přejmenováno nebo odstraněno, ale vnější chování by mělo zůstat stejné.
pdfTE X: Podpora JPEG Exif stejně JFIF; dokonce nevydává výstrahu při záporném \pdfinclusionerrorlevel; synchronizace s xpdf 3.04.
LuaTE X: Nová knihovna newtokenlib na skenování tokenů; odstraněna chyba v generátoru normálních náhodných čísel a na jiných místech.
XeTE X: Opraveno zacházení s obrázky; binárka xdvipdfmx nyní poprvé vypadá jako příbuzná xetexu; změněn vnitřní operační kód XDV.
MetaPost: Nový číselný systém binary; nové programy upmpost a updvitomp umožňující japonštinu, analogické k up*tex.
MacTE X: Aktualizace zařazeného balíku Ghostscript pro podporu CJK. Panel preferencí TE Xové distribuce pracuje nyní v Yosemite (Mac OS X 10.10). Resource-fork font suitcases (obecně bez přípony) XeTE X už nepodporuje; podpora data-fork suitcases (.dfont) zůstává.
Infrastruktura: Skript fmtutil byl předělán pro čtení fmtutil.cnf na stromovém základě, analogicky k updmap. Skripty Web2C mktex* (včetně mktexlsr, mktextfm, mktexpk) upřednostňují nyní programy v jejich vlastních adresářích, místo vždy používané existující proměnné PATH.
Platformy: *-kfreebsd jsou odstraněny, protože TE X Live je nyní snadno dostupný prostřednictvím mechanismu systémových platforem. Podpora pro několik dalších platforem je dostupná ve formě uživatelských binárek (http://tug.org/texlive/custom-bin.html). Navíc jsou některé platformy nyní vynechány na DVD (jednoduše pro ušetření místa), avšak mohou být normálně nainstalovány z Internetu.
LuaTE X: Rozsáhlé změny primitivů, jak přejmenování, tak i odstranění společně s reorganizací struktury některých uzlů. Změny jsou shrnuty v článku Hanse Hagena, „LuaTE X 0.90 backend changes for PDF and more“ (http://tug.org/TUGboat/tb37-1/tb115hagen-pdf.pdf); pro všechny podrobnosti viz příručku LuaTE Xu, texmf-dist/doc/luatex/base/luatex.pdf.
Metafont: Nové vysoce experimentální příbuzné programy MFlua a MFluajit, integrující Lua s Metafont, pro účely pokusného testování.
MetaPost: Opravy chyb a interní příprava pro MetaPost 2.0.
SOURCE_DATE_EPOCH má podporu všech překladačů s výjimkou LuaTE Xu (ta přijde v další verzi) a originálního texu (cíleně vynechána): pokud je proměnná prostředí SOURCE_DATE_EPOCH nastavena, její hodnota je použita jako časová známka PDF výstupu. Pokud je nastavena i proměnná SOURCE_DATE_EPOCH_TEX_PRIMITIVES, hodnota SOURCE_DATE_EPOCH je použita k inicializaci TE Xových primitiv \year, \month, \day a \time. Manuál pdfTE Xu má příklady a detaily.
pdfTE X: Nové primitivy \pdfinfoomitdate, \pdftrailerid, \pdfsuppressptexinfo, na nastavení hodnot objevujících se v PDF výstupu, které se normálně mění při každém spuštění (časové známky). Ovlivní pouze výstup PDF, ne DVI.
XeTE X: Nové primitivy \XeTeXhyphenatablelength, \XeTeXgenerateactualtext,
\XeTeXinterwordspaceshaping, \mdfivesum; limit počtu tříd znaků byl zvětšen na 4096; a byl
zvýšen DVI id byte.
Ostatní nástroje:
MacTE X: The TE X Distribution Preference Panel byl zrušen; jeho funkcionalita je nyní v TeX Live Utility; přibalené aplikace GUI jsou aktualizovány; nový skript cjk-gs-integrate pro spuštění uživateli, kteří si přejí začlenit různé fonty CJK do Ghostscriptu.
Infrastruktura: Podporován je systémový konfigurační soubor tlmgr; ověření kontrolního součtu balíku; pokud je dostupný program gpg, dojde k ověření podpisu síťové aktualizace. Ověření se týká jak instalačního programu tak tlmgr. Pokud gpg k dispozici není, aktualizace probíhají jako obvykle.
Platformy alpha-linux a mipsel-linux byly odstraněny.
LuaTE X: Více zpětných volání (callbacks), více typografického řízení, více přístupů k interním datovým strukturám; pro některé platformy přidáná knihovna ffi pro dynamické načtení kódu.
pdfTE X: Proměnná prostředí SOURCE_DATE_EPOCH_TEX_PRIMITIVES z minulého roku přejmenována na FORCE_SOURCE_DATE bez změn ve funkcionalitě; pokud seznam tokenů \pdfpageattr obsahuje řetězec /MediaBox, potlačí se výstup implicitního /MediaBox.
XeTE X: Unicode/OpenType matematika je nyní založena na podpoře tabulky HarfBuzz MATH; odstraněno pár chyb.
Dvips: Poslední nastavení \special papersize „vyhrává“, pro konzistenci s dvipdfmx a očekáváním balíků; konfigurační nastavení L0 (přepínač -L0) obnovuje předchozí chování, tedy to, kdy „první nastavení vyhrává“.
epTE X, eupTE X: Nová primitiva \pdfuniformdeviate, \pdfnormaldeviate, \pdfrandomseed, \pdfsetrandomseed, \pdfelapsedtime, \pdfresettimer z pdfTE Xu.
MacTE X: Jako v tomto roce, pouze vydání Mac OS X, pro která Apple ještě vydává bezpečnostní záplaty, budou podporovány v MacTE Xu pod platformou s názvem x86_64-darwin; v současnosti sa tím myslí Yosemite, El Capitan a Sierra (10.10 a novší). Binárky pro starší verze Mac OS X nejsou zahrnuty v MacTE Xu, ale stále ještě jsou dostupné v TE X Live (x86_64-darwinlegacy, i386-darwin, powerpc-darwin).
Infrastruktura: Strom TEXMFLOCAL je nyní prohledáván před TEXMFSYSCONFIG a TEXMFSYSVAR (implicitně); je naděje, že to povede k lepšímu naplnění očekávání použití lokálních souborů před systémovými. Program tlmgr má také nový režim shell pro interaktivní a dávkové použití a novou funkci conf auxtrees pro jednodušší přidání a odebrání doplňkových stromů.
updmap a fmtutil: Tyto skripty nyní vydávají varování pokud jsou vyvolány bez specifikace buď v tzv. systémovém režimu (updmap-sys, fmtutil-sys nebo volba -sys) nebo v uživatelském režimu (updmap-user, fmtutil-user nebo volba -user). Změna byla dělána v naději, že toto povede k snížení setrvalého problému náhodného spouštění uživatelského režimu, a tím ke ztrátě následných aktualizací systému. Pro podrobnosti viz http://tug.org/texlive/scripts-sys-user.html.
install-tl: Osobní cesty jako TEXMFHOME jsou nyní přiřazeny hodnotám MacTE Xu (~/Library/... implicitně na Macích). Nová volba -init-from-profile pro zahájení instalace s hodnotami zadaného profilu; nový příkaz P pro explicitní uložení profilu; nové názvy proměnných profilu (ale předchozí jsou ještě stále akceptovány).
SyncTE X: dočasný soubor se nyní jmenuje foo.synctex(busy), namísto foo.synctex.gz(busy). Frontendy a dávkyi, které mažou dočasné soubory by se měly upravit (kvůli zrušené koncovce .gz).
Ostatní nástroje: texosquery-jre8 je nový multi-platformní program pro získávání lokálních nastavení (locale) a jiných systémových informací ze zdrojového dokumentu TE Xu; je to implicitně zahrnuto v příkazech shell_escape_commands pro omezené vykonávání shellu. (Starší verze JRE jsou podporovány programem texosquery, ale nemohou být k dispozici v omezeném režimu vykonávání, protože už nejsou podporovány Oracle, kvůli bezpečnostním problémům.)
Platformy: Viz položku MacTE X výše; žádné další změny.
Kpathsea: implicitně je hledání v nesystémových adresářích nezávislé na velikosti písmenek v názvech souborů; nastav texmf.cnf nebo proměnnou prostředí texmf_casefold_search na 0 pro potlačení nezávislosti. Plné detaily jsou v manuálu Kpathsea (http://tug.org/kpathsea).
epTE X, eupTE X: Nový primitiv \epTeXversion.
LuaTE X: Příprava na migraci na Lua 5.3 v roce 2019: binárka luatex53 je dostupná pro většinu platform, ale musí být přejmenována na luatex aby byla účinná. Nebo použijte soubory ConTE Xt Garden (http://wiki.contextgarden.net); více informací tamtéž.
MetaPost: Oprava chybných směrů cest, TFM a PNG výstupy.
pdfTE X: Umožňuje kódování vektorů pro bitmapové fonty; aktuální adresář není zakódován do PDF ID; odstranění chyb pro \pdfprimitive a souvisejíci věci.
XeTE X: Podpora /Rotate při vkládání PDF obrázků; nenulový chybový kód programu pokud selže výstupní ovladač; opraveny různé UTF-8 a další primitivy.
MacTE X: Viz změny podpory verze níže. Navíc, soubory instalovány do /Applications/TeX/ programem MacTE X byly reorganizovány pro větší srozumitelnost; nyní toto místo obsahuje čtyři GUI programy (BibDesk, LaTeXiT, TeX Live Utility a TeXShop) na nejvyšší úrovni a adresáře s dalšími nástroji a dokumentací.
tlmgr: nové front-end tlshell (Tcl/Tk) a tlcockpit (Java); výstup JSON; uninstall je nyní synonymem pro remove; nová akce/volba print-platform-info.
Platformy:
Kpathsea: Důslednější expanze závorek a rozdělení cesty; nová proměnná TEXMFDOTDIR namísto ,hard-coded‘ . v cestách umožňuje snadné vyhledávání dalších adresářů nebo podadresářů (viz komentáře v texmf.cnf).
epTE X, eupTE X: Nové primitivy \readpapersizespecial a \expanded.
LuaTE X: Lua 5.3 nyní používán, s průvodními aritmetickými změnami a změnami rozhraní. Domácí knihovna pplib slouží ke čtení souborů PDF, co odstraňuje závislost na poppleru (a potřebu C++); odpovídajícím způsobem se změnilo rozhraní Lua.
MetaPost: název příkazu r-mpost rozpoznán jako alias pro vyvolání pomocí volby –restricted a přidán do seznamu omezených příkazů dostupních ve výchozím nastavení. Minimální přesnost je nyní 2 pro desetinný a binární režim. Binární režim již není v MPlib k dispozici, ale stále je k dispozici v samostatném MetaPostu.
pdfTE X: Nový primitiv \expanded; pokud je parametr \pdfomitcharset nového primitivu nastaven na 1, řetězec /CharSet je vypuštěn z výstupu PDF, protože nemůže být garantovaně správný, jak to požadují PDF/A-2 a PDF/A-3.
XeTE X: Nové primitivy \expanded, \creationdate, \elapsedtime, \filedump, \filemoddate, \filesize, \resettimer, \normaldeviate, \uniformdeviate, \randomseed; extend \Ucharcat to produce active characters.
tlmgr: Podporuje curl jako program na stahování; pro lokální zálohování používá lz4 a gzip před xz, pokud jsou k dispozici; dává přednost systémovým binárkám před binárkami, které poskytuje TE X Live pro programy pro kompresi a stahování, pokud není nastavena proměnná prostředí TEXLIVE_PREFER_OWN.
install-tl: Nová volba -gui (bez argumentu) je výchozí pod Windows a Macs, a vyvolává nové GUI Tcl/TK (viz oddíly 1.3 a 3.1.6).
Nástroje:
MacTE X: x86_64-darwin nyní podporuje 10.12 a vyšší (Sierra, High Sierra, Mojave); x86_64-darwinlegacy ještě pořád podporuje 10.6 a novější. Kontrola pravopisu Excalibur již není zahrnuta, protože vyžaduje 32-bitovou podporu.
Platformy: odstraněna sparc-solaris.
TE X Live není dokonalý a nikdy nebude. Máme v úmyslu pokračovat v pravidelných vydáních a rádi bychom poskytovali více dokumentace, více programů, a také stále aktualizovaný a lépe zkontrolovaný strom maker a fontů, a vše ostatní pro TE X. Tato práce je prováděna dobrovolníky v jejich omezeném volném čase a tedy vždy je co dodělávat. Viz, prosím, http://tug.org/texlive/contribute.html.
Prosíme, pošlete opravy, návrhy, náměty a nabídky pomoci na:
Šťastné TE Xování!
1Od verzie TE X Live 7 nie je nutné túto voľbu nastavovať, pretože Type1 fonty sú načítané implicitne.
2Ke korektuře českého a slovenského překladu přispěli v letech 2001–2015 kromě výše uvedených autorů Jaromír Kuben, Milan Matlák, Zbyněk Michálek, Tomáš Obšívač, Karel Píška, Tomáš Polešovský, Libor Škarvada, Zdeněk Wagner a další. Michal Mádr editoval cs.po a přeložil soubor README.EN.